V záplavě polemik více či méně se týkajících CzechTeku na Bristkých listech poněkud zapadla zajímavá dvojice článků.

První příspěvek přináší zajímavou statistiku, podle níž je (pravděpodobně) cca 1 dítě z 25 vychováváno mužem, který mylně věří, že je jeho genetickým otcem, a - což je zajímavější - v případech, kdy dotyčný požaduje genetické ověření otcovství kvůli podezření z nevěry roste tato pravděpodobnost na 25 %. Vzhledem k dostupnosti takovýchto testů spekuluje komentátor o dalekosáhlých dopadech na "tradiční model rodiny" a možnosti nárůstu domácího násilí. Roztomilý je fakt, že vědci prý doporučují "nezkoumat a nevědět". :-)

Druhý příspěvek je ještě "vtipnější" - pokud jste nevěrní, dejte si pozor, aby to nezakazovali interní předpisy vašeho zaměstnavatele, mohli by vás za to vyhodit. Že je to hloupost? V americké armádě kupodivu ne. Údajně to souvisí se špatným mediálním obrazem, který US Army v současnosti má, a "vysokým morálním standardem", který prosazuje republikánská strana (ano, to jsou ti samí, kteří se zasazují, aby evoluce nebyla sprostým výrazem pouze v kansasu. Chudáci vývojáři asi budou muset hledat jiné jméno, jinak se na amerických školách neuchytí).

Zdroj: Manželská nevěra: každý pětadvacátý otec vychovává cizí dítě
a Vysoký generál americké armády propuštěn za nevěru.

Dnešní softwarová sklizeň mě opravdu potěšila, tolik užitečných programů najednou jsem ve sklizni už dlouho nezaznamenal. Nejzajímavější je Gipfel (německy vrchol) - dělá přesně to, co slibuje jeho název - umí na fotografii hor identifikovat okolní kopce, pokud mu zadáte odkud fotíte a některé identifikujete (vyžaduje soubor se souřadnicemi, např. pro Alpy). Úžasná věcička, musím zkusit. Hezké jsou i utility sudosh (vrstva mezi shell a aplikace logující všechny vstupy a výstupy) nebo ddrescue , který se může hodit, pokud vám odejde pevný disk.

Safari prošlo Acid 2 testem. Příznici Applu jásají, webdesignéři uznale pokyvují hlavami, ale v podstatě o nic nejde, těžko si kvůli tomu pořídí nového Maca, zvlášť, když verze, která projde testem ještě ani není veřejně dostupná. Vývojáři MSIE se nemusí vzrušovat a v klidu se mohou soustředit na implementaci průhlednosti PNG obrázků...

K napsání tohoto spotu mě přiměl článek Nalézání nalezeného na Sově v síti, který pojednává o tom, jak lidé znovunalézají zajímavé stránky, které již viděli, ale nepamatují si přesnou adresu. Zdá se, že si uživatelé už zvykli používat záložky (bookmarky), což je jistě chválihodné, přesto je podle uváděného výzkumu dobré mít zapamatovatelnou adresu a umisťovat se na předních pozicích vyhledávačů. Když se ale podíváme na metody používané u stránek, které nesplňují taková kriteria, vypadají téměř směšně - psaní si URL na papírek, posílaní mailů sám sobě, vytištění stránky atp.

Přitom existuje jednoduchá a technicky elegantní metoda, o které jsem předpokládal, že je všeobecně známá. Použít del.icio.us. V podstatě jde o on-line bookmarky, jejich výhodou je hlavně to, že svoje domácí záložky nezaneřádíte balastem, který už možná nikdy nebudete chtít vidět, a dále to, že jsou on-line a tedy přístupné odkudkoli. A také komukoli, takže pokud vás zajímá, jaké weby mě v zaujaly, můžete se podívat sem. Celá věc má ještě jednu výhodu a tou jsou tzv. tagy (uživatelé epiphany je znají pod výstižnějším pojmenováním "témata"). Jde o několik slov, kterými můžete kategorizovat vytvářený odkaz, např. "digifoto" pro stránky o digitálních fotoaparátech.

Další rozměr získává del.icio.us možností odebírat cizí odkazy ve formě RSS, takže pokud si myslíte, že máte podobný vkus jako já a zajímá vás digitální fotografie, tady najdete příslušný RSS feed.

Omlouvám se za nedostupnost svého webu v posledních několika dnech, zdá se, že problém byl odhalen. Slečna pobíhající nahá po Brnu je v tom v podstatě nevině - touha Japonců prohlédnout si ji byla ovšem silnější než konektivita mého hostingu.

Náhodou jsem při čtení zpravodajství české BBC narazil na užitečný archiv kursů Anglicky s BBC. Kursů je dostupných zatím patnáct, dohromady mají 777 lekcí. Jejich obtížnost je dost proměnlivá, takže budou vyhovovat jak věčným začátečníkům tak těm, kteří anglicky rozumí dobře - sám většinou nemám problém s psaným odobrným textem, ale jakmile musím komunikovat v běžném životě, jde do tuhého, takže se těším na procvičování idiomů v Everyday English. Jediným nedostatkem jsem shledával použitý formát RealMedia, ale ukázalo se, že ho Kaffeine zvládá v pohodě a Realplayer si stahovat nemusím.

Začal jsem od toho jednoduššího, čímž je pro mě Business English, takže právě při psaní tohoto spotu zjišťuji, že hedge kromě zajištění znamená i živý plot. Tím ale pro mě bude asi už navždy "shrubbery".

Určitě znáte ten vtip: "tisíc právníků na dně moře. Co je to? Dobrý začátek". Ota Ulč by ho asi podepsal, jeho zamyšlení Iniciativa šlápnout na lačné advokáty na téma neudržitelnosti právního systému v USA, kde se žalob bojí úplně všichni od tabákových gigantů po praktické lékaře, rozhodně stojí za přečtení, i přes svoji délku je psané velice čtivě.

Nakolik jsou uváděné příklady "skutečné" a vypovídající o stavu americké justice nedokážu posoudit - autor neuvádí zda byly uvedené rozsudky vykonány a jak s nimi případně naložily soudy vyšších instancí - směr vývoje je ale nepopiratelný. Možná jde o překlad nebo výtah z amerického originálu, protože se vůbec nezmiňuje o věci, která by měla Evropany na tamějším právním systému zajímat opravdu hodně - tou je možnost podávání hromadných žalob (Class Actions) na subjekty působící mimo území USA; určitě si pamatujete žaloby jménem obětí holokaustu proti švýcarským bankám nebo nechvalně proslulého Eda Fagana, který se v New Yorku domáhal na německé firmě odškodnění za rakouské neštěstí. Taková možnost je obvzláště znepokujující z prostého důvodu - je možné, že se díky ní američtí právníci pokusí pasovat do role světového policajta, který bude žalovat u svých vlastních soudů kohokoli a kdykoli... takže až váš domácí miláček nepřežije pokus o vysušení v mikrovlnné troubě, alespoň víte, kam se obratit.

Na OSNews jsem narazil na zmínku o Rastermanovu (hlavní vývojář Enlightenmentu) blogspotu, kde autor tak trochu posměšně komentuje nejnovější ambice vývojářů GNOME, kteří spřádají velké plány budoucího vývoje svého desktopu, do něhož chtějí přidat řadu vlastností, které E17 - vývojová verze Enlightenmentu - už dávno má. Vaší pozornosti doporučuji zejména připojené videoukázky (tady, tady a ještě jedna), opravdu mě úchvátily.

Přál bych E17, aby se prosadil, jeho přechůdce byl dlouhou dobu můj preferovaný window manager, ale nevidím to příliš reálně - práce na jeho vývoji trvají už několik let, aniž by se dostal do použitelného stádia, a přestože po vizuální stránce nemá chybu, postrádá větší vývojářskou a uživatelskou základnu. Škoda, že vývojáři E s ostatními desktopy příliš nekomunikují - možná se ale blýská na lepší časy. Přesto ho mám v plánu (opět) vyzkoušet, zdá se totiž, že pro Debian/Ubuntu existují připravené balíčky, stejně jako pro distribuce užívající rpm (nalezeno zde).

Můžeme poděkovat Polsku za to, že se výrazně zasadilo o alespoň dočasné odmítnutí SW patentů v rámci EU. Pěkný článek na toto téma publikoval Jiří Hlavenka, zajímavý je zejm. postřeh, že Evropa věnuje na výzkum a vývoj méně prostředků než USA, což ji nutí licencovat zámořské technologie a patenty jsou pro ni tedy ekonomicky nevýhodné. Úsměvné je ale srovnání programátorů se zemědělci. Oba tábory sice bojují za vlastní prospěch, ale první skupina brojí proti právnímu omezování své výdělečné činnosti, kdežto druzí za to, aby dostali více subvencí.

Hlavní problém ale podle mě leží někde jinde - v tom, že se důsledně nevyžadují podmínky patentovatelnosti. Pokud se nepletu, tak byly zakotvené už na konci 19. století v Pařížské unijní úmluvě: zejm. (1) světová novost - tj. musí jít o principiálně novou věc, vynález; (2) musí být výsledkem vynálezecké činnosti - nesmí jít o evidentní řešení, který napadne každého odborníka po několika minutách.

Patentový úřad ovšem nemá zájem odmítat patenty, protože: (i) to vyžaduje drahé odborníky, kteří by posoudili přínos k současnému stavu techniky, (ii) výrazně by klesly příjmy z udržovacích poplatků a hlavně (iii) odmítnutí žadatelé by se s patentovým úřadem soudili, což je zejm. v USA velice drahé (odborník na průmyslové patenty mi kdysi říkal, že na patentový spor je potřeba počítat na výdaje spojené se soudní pří cca 4 mil. USD). Úřad tedy alibisticky přesouvá tyto soudní náklady na ty, které daný patent poškozuje.

V takovém prostředí je potom možné použít patenty jako bariéru pro vstup konkurence na trh prostým hromaděním patentových přihlášek, jak píše David Maxera na Lupě.

Narazil jsem na hezký text Pravopisné chyby na webových stránkách, jejž mohu klidně doporučit všem, již se, píšíce si vlastní blog, dostanou do úzkých.

Vypadá to hrozivě, ale pokud jsem neudělal neúmyslnou botu, předchozí věta je - ač odporná - gramaticky správná. Věřte mi, že vám zejména pojednání o přechodnících a zájmenu jenž/jež připraví nejedno překvapení. Ano, opravdu je v 1. pádu množného čísla rodu mužského životného správný (jako synonymum k zájmenu "kteří") tvar "již". Tedy, alespoň jak on říká...