Náhodou jsem narazil na vychytávku, která se mi moc líbí - můžu přestat používat grafické nadstavby. Zjistil jsem, že Midnight Commander (MC) umí - už asi dlouho - SCP (i když se to jmenuje FISH - FIle transfer SHell filesystem), pro neznalé to je něco jako šifrované FTP. Pokud potřebujete přenášet větší množství dat na vzdálený server, zkuste příkaz:

cd /#sh:[user@]machine[:options]/[remote-dir]

Třeba

cd /#sh:joe@noncompressed.ssh.edu/private

Podrobnosti nejdete v manuálové stránce mc(1).

Safari prošlo Acid 2 testem. Příznici Applu jásají, webdesignéři uznale pokyvují hlavami, ale v podstatě o nic nejde, těžko si kvůli tomu pořídí nového Maca, zvlášť, když verze, která projde testem ještě ani není veřejně dostupná. Vývojáři MSIE se nemusí vzrušovat a v klidu se mohou soustředit na implementaci průhlednosti PNG obrázků...

K napsání téhle úvahy mě přivedl článek GPL nemá právní oporu? Sám o sobě by mě asi nevyprovokoval, ale protože jsem podobných úvah zaznamenal v poslední době víc, zdá se, že jde o rozšířený mýtus. Myšlenkou článku je vse stručnosti to, že k získání oprávnění užívat program je třeba licenční smlouvy, což je dvoustranný právní akt, k němuž u GPL nedochází a tudíž je GPL neaplikovatelná. To by ovšem znamenalo, že uživatel nemá žádné oprávnění s programem nakládat a nesmí jej používat.

Ano smlova je (většinou) opravdu dvoustranným aktem, který lze ale uzavřít i nevýslovně - např. vstupem do prostředku hromadné dopravy uzavíráte smlouvu s dopravcem. Obvyklý postup uzavření smlouvy je ten, že příjemce obdrží od navrhovatele návrh smlouvy, odešle zpět akcept a smlouva je doručením akceptu navhrovateli uzavřena. Alespoň to tak platí podle našeho ObčZ., v režimu ObchZ. oproti tomu stačí, aby se příjemce podle návrhu začal chovat a návrh je tím přijat.

Co z toho plyne? Podnikatel může smlouvu (i GPL) přijmout tím, že bude dodržovat její ustanovení a GPL je pro něho platná. To ale neznamená, že všichni open-source vývojáři musí mít živnostenské oprávnění. Zamysleme se do důsledků, co by to znamenalo, kdyby podle ObčZ. nebyla GPL platná; na první pohled se zdá, že tomu tak není - akcept nebyl odeslán, nemůže tedy být doručen navrhovateli a smlouva neexistuje.

Ovšem jak je tomu u komerčního softwaru? Jdu do obchodu, nechám tam určitý obnos a domů si přinesu krabici. Je licenční smlouva uzavřena? Není, návrh smlouvy je v krabici (často až v samotné instalaci po vložení média do počítače), takže jsem ho nemohl přijmout. A pokud neprovedu on-line registraci, výrobce programu stále neví, že jsem smlouvu přijal a tato neplatí.

Znamená to, že se kromě uživatelů GPL softwaru musí bát i uživatelé "běžných windows"? Ne, neznamená. Důvody jsou dva:
(1) AutZ. zná pojem "oprávněný uživatel" (viz § 66), kterému umožňuje kromě užívání počítačového programu i vytvořit si jeho záložní kopii. Zákon ovšem neříká kdo tímto oprávněným uživatelem je - častý právní výklad říká, že kdokoli, kdo program "legálně" nabyl. Pokud vím, tato právní fikce ještě nebyla vystavena přezkoumání soudem. To sice může vypadat jako argument proti ní (není jisté, jestli by ji soud uznal jako správnou), ale na druhé straně to znamená, že ještě nebyla soudně zpochybněna. Možná i proto, že "slušné" uživatele SW nikdo nežaluje.
(2) druhým důvodem je to, že soud při případném sporu přihlíží k základním právním principům mezi něž patří i ochrana dobré víry. Je tedy nepravděpodobné, že by uznal žalobu na uživatele podanou vývojářem, který nejprve uvolní svůj program pod GPL a pak se domáhá neexistence lincenční smlouvy podle českého právního řádu.

Na OSNews jsem narazil na zmínku o Rastermanovu (hlavní vývojář Enlightenmentu) blogspotu, kde autor tak trochu posměšně komentuje nejnovější ambice vývojářů GNOME, kteří spřádají velké plány budoucího vývoje svého desktopu, do něhož chtějí přidat řadu vlastností, které E17 - vývojová verze Enlightenmentu - už dávno má. Vaší pozornosti doporučuji zejména připojené videoukázky (tady, tady a ještě jedna), opravdu mě úchvátily.

Přál bych E17, aby se prosadil, jeho přechůdce byl dlouhou dobu můj preferovaný window manager, ale nevidím to příliš reálně - práce na jeho vývoji trvají už několik let, aniž by se dostal do použitelného stádia, a přestože po vizuální stránce nemá chybu, postrádá větší vývojářskou a uživatelskou základnu. Škoda, že vývojáři E s ostatními desktopy příliš nekomunikují - možná se ale blýská na lepší časy. Přesto ho mám v plánu (opět) vyzkoušet, zdá se totiž, že pro Debian/Ubuntu existují připravené balíčky, stejně jako pro distribuce užívající rpm (nalezeno zde).

Můžeme poděkovat Polsku za to, že se výrazně zasadilo o alespoň dočasné odmítnutí SW patentů v rámci EU. Pěkný článek na toto téma publikoval Jiří Hlavenka, zajímavý je zejm. postřeh, že Evropa věnuje na výzkum a vývoj méně prostředků než USA, což ji nutí licencovat zámořské technologie a patenty jsou pro ni tedy ekonomicky nevýhodné. Úsměvné je ale srovnání programátorů se zemědělci. Oba tábory sice bojují za vlastní prospěch, ale první skupina brojí proti právnímu omezování své výdělečné činnosti, kdežto druzí za to, aby dostali více subvencí.

Hlavní problém ale podle mě leží někde jinde - v tom, že se důsledně nevyžadují podmínky patentovatelnosti. Pokud se nepletu, tak byly zakotvené už na konci 19. století v Pařížské unijní úmluvě: zejm. (1) světová novost - tj. musí jít o principiálně novou věc, vynález; (2) musí být výsledkem vynálezecké činnosti - nesmí jít o evidentní řešení, který napadne každého odborníka po několika minutách.

Patentový úřad ovšem nemá zájem odmítat patenty, protože: (i) to vyžaduje drahé odborníky, kteří by posoudili přínos k současnému stavu techniky, (ii) výrazně by klesly příjmy z udržovacích poplatků a hlavně (iii) odmítnutí žadatelé by se s patentovým úřadem soudili, což je zejm. v USA velice drahé (odborník na průmyslové patenty mi kdysi říkal, že na patentový spor je potřeba počítat na výdaje spojené se soudní pří cca 4 mil. USD). Úřad tedy alibisticky přesouvá tyto soudní náklady na ty, které daný patent poškozuje.

V takovém prostředí je potom možné použít patenty jako bariéru pro vstup konkurence na trh prostým hromaděním patentových přihlášek, jak píše David Maxera na Lupě.

dot.KDE píše o velice zajímavém projektu Yzis. Jde o nový editor inspirovaný mým oblíbeným vimem, jehož cílem je rychlost a integrace v KDE desktopu. Zatím ještě nemá schopnost nahradit vim, i když třeba syntax highlighting už umí. Ovšem zejména možnost použít ho pro vyplňování textarea v KHTML vypadá velice slibně (vyžaduje patch). Kromě grafického má i ncurses frontend, sympatická je možnost stáhnout si balíčky pro debian.

Ale co naplat, občas se jim, při jejich rošíření, nelze vyhnout - pak se hodí pár tipů a triků, na které jsem v poslední době narazil.

Užitečná utilita v linuxu se jmenuje lsof - vypisuje seznam otevřených souborů a procesů, které s nimi pracují. Totéž prý umí ve windows oh (open handels).

Radek Hulán radí, jak se pomocí nLite zbavit zbytečností při instalaci Win XP. Ještě bych upozornil na příspěvek téhož autora o tom, jak si zdarma vylepšit vzhled svých XPček.

Hodně užitečné inspirace lze najít i v seriálu Poradna Billa Brány na PcTuning.cz.

Žádný pravověrný linuxák se jistě neobejde ani bez Cygwinu.

Ve společnosti Software602 vyrobili překlad manuálu Migrating from Microsoft Office to OpenOffice.org a dali ho všem k dispozidi zdarma. Bude zajímavé sledovat, jestli se jim podaří prosadit se s 602Office. Manuál jsem ještě pořádně neprošel, ale snad se k tomu brzy dostanu, jsem na něj docela zvědavý.

Na OO.o.cz si můžete stáhnout šablonu pro účetní závěrku.

Psáno původně jako komentář pod článek, takže bez nabodeníček.

Autor se snazi predstirat, ze boura nejaky mytus, ze je Open source (i kdyz podle zminovanych projektu tim mysli free software) hrozna komerce; presto jeho zaver, v kontrastu s konfrontacnim tonem uvodu a titulku, vyzniva hodne smirlive.

AbcLinuxu přináší stručný úvod do User Mode Linuxu, což je normální linuxové jádro, které ale běží na jiném linuxovém systému jako běžný proces (a nemůže zasahovat do hostitelského systému). Článek popisuje pouze základní instalaci a nastavení, ale je dobrým výchozím bodem pro experimentování. Pro debianisty je povzbudivá informace, že většinu potřebného mají ve své distribuci připravené:

$ apt-cache search uml|grep -i user.mode
kernel-patch-uml - User-mode Linux (kernel patch)
uml-utilities - User-mode Linux (utility programs)
umlrun - Run commands inside User-Mode Linux
user-mode-linux - User-mode Linux (kernel)